 |
|
|
|
 Soutěž |
|
     |
|
Urbanistická studie Olomouc centrum jih
 Návrh urbanistické koncepce řeší novou centrální zónu města, rozložené po obou stranách řeky Moravy vytvořením bipolárního centra.
 |
Celkové urbanistické řešení |
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Název:
|
Urbanistická studie Olomouc centrum jih
|
Místo: |
Olomouc |
|
|
Autoři:
|
Ing. akad. arch. Vladimír Štulc, Ing. akad. arch. Jan Vrana
|
|
|
|
|
|
Velikost:
|
70 000 m2
|
|
Rok:
|
2001
|
|
|
Typ:
|
Soutěž,
Urbanismus
|
|
|
|
Ocenění:
|
2.cena - Urbanisticko-architektonická jednokolová ideová soutěž
|
|
|
Spolupráce:
|
ing. arch. Kryštof Štulc, ing. Petr Vejražka |
|
Data:
|
Projekt
|
Studie:
|
05/2001
|
:
|
04/2024 |
|
|
Kompletní info
|
 |
Zpráva
Návrh urbanistické koncepce chápe území jako rovnocennou součást – druhou novodobou polovinu - nové centrální zóny města, rozložené po obou stranách řeky Moravy a Mlýnského potoka, které vymezují parkový relaxačně oddechový prostor v jejím středu. Navržená zástavba vytvoří moderní centrum města a scelí jeho území s historickým jádrem v jeden bipolární útvar – těžiště města.
Historická část Olomouce, jako města na vodním toku byla založena na pravém břehu Mlýnského potoka, který tvoří přirozenou hranici městského jádra na jihovýchodní straně., zdůrazněnou i vybudováním městských hradeb. Řeka, která mohla protékat městem a tvořit jeho střed ale zároveň je dělit, město původně lemovala. Přirozený protipól centra města – území za Mlýnským potokem bylo využito později pro obranné účely jako vojenská pevnost a jinak zůstalo nevyužito. Ještě v průběhu 19. století se město rozrůstalo východním a západním směrem. Řešené území bylo živelně řídce zastavěno většinou až během 20. století. V těsné blízkosti centra města s četnými pěšími i komunikačními vazbami se tak nalézá rozsáhlé území s nevhodným způsobem zastavění i využití. Rovněž absence městského charakteru zástavby a architektonická kvalita objektů v tomto území ja zcela nevyhovující. Nejproblematičtější a zcela nežádoucí se jeví umístění výrobních podniků na ostrově mezi ulicemi Domovina a Wittgensteinova.
Návrh urbanistické koncepce chápe území jako rovnocennou součást – druhou novodobou polovinu) nové centrální zóny města, rozložené po obou stranách řeky Moravy a Mlýnského potoka, které vymezují parkový relaxačně oddechový prostor v jejím středu. Navržená zástavba vytvoří moderní centrum města a scelí jeho území s historickým jádrem v jeden bipolární útvar – těžiště města. Tomu odpovídá prostorové uspořádání využívající tradičních městotvorných prvků ulic a náměstí, tvořených bloky domů s akcenty solitérních objektů i rehebilitace třídy Kosmonautů na skutečný městský prostor – městskou třídu. Nové centrum poskytuje prostor administrativně kulturní zoně (na ostrově), areálu vysokých škol (podél řeky Moravy) a administrativně obchodní zóně (podél třídy Kosmonautů). Symbolickým propojením staré a nové části centrální zóny je vizuální spojení trasy Horní náměstí, Dolní náměstí, Kateřinská s ústředním prostorem kulturního a administrativně správního centra na ostrově se zakončením budovou Moravské filharmonie. Obdobným způsobem je potvrzena novodobá osa ulicí 17. listopadu, která směřuje také do tohoto prostoru a spojuje kulturní zónu s vysokoškolským areálem. Doplněním těchto ulic o stávající Pekařskou, 1.máje a Komenského vzniká trojúhelník malého vnitřního okruhu centra.
 |
Celkový pohled z ptačí perspektivy |
|
|
 |
Perspektiva městských prostorů |
|
|
 |
Perspektiva městských prostorů |
|
|
 |
Perspektiva městských prostorů |
|
|
|