 |
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Soutěž |
     | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Revitalizace Karlova náměstí v Praze
 Návrh na revitalizaci Karlova náměstí, rekonstrukci sadových úprav a rehabilitace společenských možností veřejného prostoru.
Zpráva
Vytvoření centrálního pobytového prostoru (pasáže) pro nové aktivity, spojení dvou ploch parku mimoúrovňovou pasáží, vytvoření pěších zón, doplnění komerčních možností v centrální oblasti náměstí i na nových pěších zónách, redukce dopravních ploch, vyloučení téměř veškerého povrchového parkování, přesunutí parkování do podzemí a revitalizace zeleně a její následná údržba zkvalitní prostor a vytvoří prostředí dostatečně atraktivní, aby sloužilo pobytu a odpočinku lidí a bylo pro své kvality vyhledáváno.
Řešení se chová citlivě k historické podstatě místa : -Zásadní prvky Karlova založení jsou v návrhu obsaženy urbanistickým vymezením prostoru, volnou plochou náměstí – parku rozsahem shodnou s původním založením. Centrální piazeta podchodu vrací náměstí v jiné podobě centrální akcent, který náměstí v době Karla IV mělo. -Thomayerův návrh, ačkoliv jeho autenticitu vývoj značně setřel a přetrvává především v půdorysném založení cest a ve stromových výsadbách, je téměř beze zbytku zachován. Nové pobytové plochy jsou integrovány(organicky začleněny) do stávajícího (Thomayerova) řešení, Superpozice nových ploch centrální pasáže a mimoúrovňového křížení Thomayerovo řešení obohacuje zatímco materiálové, výškové i tvarové řešení pasáže ji jasně odlišují od starší historické vrstvy. Tyto dvě historické danosti (Karel IV , Thomayer) spolu s vložením nového pobytového prostoru v podélné ose parku a celým novým řešením přinášejí novou užitnou i estetickou kvalitu a vytvářejí syntézu hlavních historických prvků prostoru se současnými potřebami společnosti, která se rozhodla využít historického potenciálu a začít psát další kapitolu do knihy vývoje náměstí. Charakteristika prostoru a jeho vývoj
Karlovo náměstí v průběhu svého vývoje prošlo četnými změnami, vyvolanými historickým vývojem a měnícími se potřebami městské společnosti, které sloužilo. Jeho dnešní podobu však v zásadě formovaly dva významné stavební počiny: -velkorysé založení Karla IV určující jednotný rozsáhlý prostor s centrálním akcentem kompozičního ale i ideového významu – v této formě s drobnými zásahy sloužil prostor až do 2 poloviny 19. stol -úprava náměstí F. Thomayerem na jednotně řešený prostor parku s oddechovou a společenskou funkcí odpovídající změněným dobovým požadavkům. Původní rozsáhlý prostor sloužil při založení jako tržiště s prostorovým akcentem kaple Svatého kříže, stavbou zemského a evropského významu, umístěným na příčné ose náměstí. Náměstí, s převažující shromažďovací a obchodní funkcí, bylo cílovým prostorem nejen bezprostředního okolí a celého města s širokým okolím ale i poutníků ze sousedních zemí. V průběhu vývoje bylo víceméně nahodile zastavěno skupinami domů, které narušily jeho architektonickou jasnost a přehlednost. Jejich výstavba ale byla vyvolána požadavky a potřebami tržiště a sloužily hlavnímu poslání náměstí. Význam tržiště posléze upadal, došlo k posílení funkce náměstí jako shromažďovacího společenského a oddechového prostoru. S narůstáním města dochází k zesílení dopravy, převážně průjezdního charakteru. Tyto tendence v průběhu konce 18. a v 19. století vyústily ve zbourání stavebních objektů na ploše náměstí, vytvoření komunikací a založení parku na celé jeho ploše. V průběhu minulého století a obzvláště v nedávné době nárůst dopravy vedl k častým změnám a rozšiřování dopravního systému náměstí. V současné době náměstí sice stále plní svou původní funkci shromažďovacího a rekreačního prostoru i funkci pestré nabídky služeb a obchodních příležitostí, ale velmi frekventovaný dopravní uzel, kterým se mezitím stalo, využití, zvláště pro oddech, značně problematizuje a ruší. Architektonické řešení Navrhované řešení se snaží rehabilitovat v mezích možností prostor v jeho společensko shromažďovací a oddechově relaxační funkci a oživit jeho parter a atraktivitu nabídkou nových zařízení obchodu,služeb i stravování a zdůraznit jeho význam vytvořením multifunkčních flexibilních prostorů s možností pořádání příležitostných kulturních a společenských akcí. Tomu odpovídá úprava dopravního řešení, které sice zachovává hlavní nezbytné příčné tahy ( Žitná, Ječná a doplňková U nemocnice), ale v podélném směru je doprava soustředěna pouze na komunikaci spojující ulice Spálenou a Na Moráni podél západní strany náměstí. Prostor před budovami jezujitské koleje po celé délce východní strany je řešen jako pěší zóna s omezenou obslužnou funkcí. Pod touto plochou je navržen podzemní parking (garáže) s vjezdy z ulice Žitné a U nemocnice. Celková kapacita cca 700 aut umožní minimalizovat současných cca 250 povrchových stání v této části na pár stání soustředěných u vjezdových ramp na okraji pěší zóny nebo povrchové parkování zcela vyloučit. Zóna je řešena jako průběžná plocha navazující bez výškových stupňů na komunikační síť parku a tvoří jeho nedílnou součást. Prostor náměstí tak na východní straně získává zpět, v nové interpretaci, charakter známý z historických vedut ( např. Sadelerův prospekt) kdy plocha náměstí probíhala celistvě, nerušena komunikacemi, od paty domů k patě domů na všech stranách náměstí. Vzniká tak nový klidový pobytový prostor doplněný v jižní části (mezi ulicemi ječnou a U nemocnice) drobnými stavbami pro občerstvení, sanitární vybavení případně drobný prodej. Ve střední části (mezi ulicemi Žitnou a Ječnou) slouží stávajícím zařízením tohoto typu jako exteriérové plochy pro letní období. V návaznosti na tuto pěší zónu jsou v zeleni na severním konci střední části a na jižním konci jižní části navržena dvě dětská hřiště. Oplocení těchto hřišť zdí je chápáno a tvarováno jako herní prvek hřiště, určeného dětem do 6-8 let. V blízkosti hřišť jsou na pěší zóně umístěny mobilní WC (JCDecaux). Vlastní prostor parku, s víceméně zachovaným Thomayerovým založením a výsadbou, ve kterém skupiny stromů tvoří oboustranný v podstatě souvislý nepravidelný pás podél obou dlouhých stran parku, charakterizuje volný travnatý prostor ve střední části, umožňující pohledy mezi severním a jižním koncem parku. Tato charakteristika prostoru je zachována, a využita pro vložení nového centrálního pobytového prostoru náměstí. Kombinace travnatých a zpevněných ploch z broušeného pohledového betonu s vloženými cortenovými pásy , ze kterých je vytvarován městský mobiliář ( lavičky, sedačky, koše na odpadky, informační tabule, případně ukazatele), probíhá v širokém pásu střední a jižní částí parku od severní k jižní straně náměstí a sjednocuje je tak v jeden prostor. Lavičky na stávajících cestách, odpovídající historizujícím pojetím umístění v parku navrženém koncem 19. stol., jsou zachovány, ostatní prvky mobiliáře jsou i při umístění na těchto cestách shodné s prvky centrálního prostoru. K posílení dojmu spojitosti prostoru a pro bezkolizní spojení obou částí parku podchází tento pás mimoúrovňovou pasáží pod komunikací v pokračování Ječné ulice. Zastávka tramvají v tomto místě mařící podélné průhledypo délce parku je přemístěna do severozápadní části náměstí. Inženýrské sítě nacházející se v těchto místech budou vedeny v přemostění centrálního prostoru nebo budou přeloženy. Do tohoto zapuštěného prostoru nové, částečně kryté, piazety se sestupuje na obou stranách velmi mírně se svažujícim terénem zprostředkovávajícím scelení obou částí centrálního prostoru. Na severní straně je tento svah využit jako prostor pro příležitostné akce ( stupně doplňované jednoduchým způsobem na lavice pro diváky-kapacita cca 1200 osob), na jižní slouží jako volná pobytová plocha krytá zátěžovým trávníkem. Propojení obou částí parku je však řešeno i úrovňově při západní i východní straně náměstí. Pěší propojení je navrženo i v příčném směru dvěma lávkami odsazenými od tramvajové komunikace. Do zahloubeného prostoru a na piazetu se dá sestoupit z obou stran i několika schodišti v příčném směru. Na piazetě jsou pod úrovní terénu umístěny nové komerční plochy (restaurace,obchod,služby včetně nových veřejných WC ) v rozsahu cca 750 m2 a je z ní přímý vstup do stanice metra průchodem s plochami pro obchodní vybavenost. Pás centrálního prostoru je vložen na mírně vyvýšené desce mezi komunikace navržené Thomayerem , které jsou důsledně respektovány. V některých místech jsou doplněny tak, aby posílily příčné propojení parku, případně respektovaly frekventované trasy spojující přirozené pěší komunikační uzly. Tato kombinace dvou systémů superpozicí nechává čitelným Thomayerovo založení a jasně rozlišuje původní Thomayerovo řešení parku (zdůrazněné navíc minimálními změnami stromových výsadeb a různým materiálem povrchu cest) od nově navržených ploch. Spolu však vytvářejí nový celkový systém relaxačního a shromažďovacího jednotného prostoru parku. Od rušné automobilové a tramvajové komunikace na západní straně náměstí je park a pobytový prostor ve střední i jižní části oddělen pásem živého plotu keřové zeleně mezi chodníkem a vozovkou. V severní části je vytvořena před budovou soudu a Novoměstské radnice pěší zóna obdobným způsobem jako na východní straně náměstí a prostor kolem kašny se sloupem a sochou sv. Josefa je rozšířen tak, že před budovou radnice vzniká jednotný souvislý předprostor, entré do budovy. Občerstvovací kiosek (bývalé WC) v severozápadním rohu parku je zachován. V jeho těsné blízkost je navržen jednoduchý objekt kavárny - zahradní restaurace s terasou uprostřed zeleně s s krásnými výhledy do parku. Dopravní řešení Dopravní řešení podporuje urbanistickou koncepci a snahu markantně ovlivnit lokálně přeexponovanou situaci pouličních provozů ve prospěch pěšího provozu a celkové užitné kvality prostředí. V kontextu širších dopravních vztahů návrh uvažuje: - řešení respektuje stabilizovaný princip převedení automobilového duálu v ulicích Žitná a Ječná do ulice Resslovy a jednosměrný provoz podél celé západní strany náměstí. Koncepce MHD je zachována včetně autobusové dopravy s koncovou zastávkou ve stávající poloze. V oboru stabilizovaných tramvajových tratí jsou aplikovány cílově dvě dvojice zastávek v jižním a severním úseku západní strany náměstí – zjednodušení provozní situace v rámci křižovatky tramvajových tratí, úroveň přestupních vazeb a místní obsluha území budou optimální. - zásadní zlepšení provozních podmínek a obohacení aktivního využití náměstí vyžaduje vyvážený vztah mezi organizací pouličních provozů, dopravní dispozicí a úrovní dopravního vybavení (zejména parkovacích kapacit). Podél východní strany náměstí je navržena důsledná korekce automobilové dopravy: - v úseku mezi ulicemi U nemocnice a Žitná je vyloučena průjezdná doprava. Aplikace dopravní zóny (pěší nebo obytná ulice) umožňuje vjezd pouze pro obslužnou dopravu jednosměrně od ul. Žitné, odkud je vjezd a výjezd rampami do podzemního parkoviště, které je řešeno obdobně jako v jižním úseku pěší zóny. - v úseku Žitná – Vodičkova, je navržen jednosměrný provoz automobilové dopravy (ve směru od Žitné s ohledem na limitované prostorové poměry a sledovaný kontext organizace provozu ve prospěch náměstí. - ve schématu širších dopravních vztahů obor obslužných komunikací, které souvisejí s distribucí cílové dopravy do kompaktní zástavby od komunikací hlavní místní sítě se využívá napojení na obvodový rošt komunikací a příčně položené úseky komunikací ke směrům: - od jihu – ul. Trojická – Benátská – Lipová / ul. Vyšehradská – U Nemocnice - od východu – ul. Štěpánská (s vazbou na Václavské nám.) / ul. Vodičkova - od severu a západu – ul. Národní / ul. Ostrovní – Purkyňova – Charvátova – Palackého – V jámě / ul. Myslíkova – Lazarská – Vodičkova. Návrh uspořádání pěšího provozu představuje pokus o optimální dosažitelné provozní sjednocení nároků všech uživatelů náměstí a rozvoje návazností nejen v uliční úrovni, ale i nezávisle mimoúrovňovou pasáží podélné pěší osy pod střední komunikační příčkou ulice Ječné s novým výstupem v pasáži metra do prostoru parku. Sadové úpravy Návrh sadových úprav vychází z respektu k dochované podstatě Thomayerova řešení parku a opírá se o provedený průzkum zeleně, který byl jedním z podkladů soutěže. Asfaltová plocha před pomníkem B. Roezla bude nahrazena dle původního řešení trávníkem. Veškerá zeleň označená v průzkumu jako hodnotná a doporučená k zachování je zachovávána a předpokládá se pravidelná údržba a výhledově v případě poškození postupná obměna. Některé stromy nehodnotné, tvarově narušené či poškozené a doporučené k likvidaci jsou v souladu s nově navrženým řešením káceny a nahrazeny novou výsadbou stejného druhu v mírně pozměněné lokalitě, všechny ostatní poškozené či nehodnotné stromy budou postupně dle svého stavu nahrazeny novými jedinci téhož druhu. Stromy určené ke kácení jsou odstraněny a,s výjimkou dvou akátů před průčelím kostela sv. Ignáce a dvou akátů na jižním konci parku, nahrazeny novými jedinci. Doplňovaná alej akátů na východní straně je rytmizována vynecháním některých stromů tak, aby vznikly nové průhledy na jezujitskou kolej a zdůraznily se některé kompoziční prvky parku. Novým způsobem je řešena keřová výsadba. Souvislé nekvalitní nepůvodní zapojené skupiny keřů, bránící vizuálnímu i faktickému propojení parku v příčném směru, jsou nahrazeny menšími skupinami keřů, které umožní doplnění parkových cest a posílí příčné komunikační propojení západní strany s pěší zónou na východní straně. Na západní straně je mezi parkem a chodníkem s tramvajovými zastávkami navržena nízká opěrná zeď . ke které je zvýšen stávající terén parku. V místech zastávek je využita pro sezení čekajících prvky, odpovídajícími celkovému řešení nového mobiliáře. Stávající parkové stožárové osvětlení bude vyměněno za nový typ svítidla a bude doplněno sloupkovými světly centrálního prostoru. Nasvícení stromů bude navrženo v pásech podél podélných cest tak, aby odrazem světla doplňovalo veřejné osvětlení a vytvářelo večerní atmosféru parku. Významné solitérní stromy budou nasvíceny samostatně. Květinové výsadby jsou soustředěny kolem bazénu s fontánou ve střední části parku a předpokládá se jejich obměna dle ročního období. Fontána je doplněna příčným vodním prvkem kaskády a gejzírů, jejichž voda vtéká zahloubeným korýtkem do bazénu. Závěr Vytvoření centrálního pobytového prostoru (pasáže) pro nové aktivity, spojení dvou ploch parku mimoúrovňovou pasáží,vytvoření pěšchí zón, doplnění komerčních možností v centrální oblasti náměstí i na nových pěších zónách, redukce dopravních ploch, vyloučení téměř veškerého povrchového parkování, přesunutí parkování do podzemí a revitalizace zeleně a její následná údržba zkvalitní prostor a vytvoří prostředí dostatečně atraktivní, aby sloužilo pobytu a odpočinku lidí a bylo pro své kvality vyhledáváno. Řešení se chová citlivě k historické podstatě místa : -Zásadní prvky Karlova založení jsou v návrhu obsaženy urbanistickým vymezením prostoru, volnou plochou náměstí – parku rozsahem shodnou s původním založením. Centrální piazeta podchodu vrací náměstí v jiné podobě centrální akcent, který náměstí v době Karla IV mělo. -Thomayerův návrh, ačkoliv jeho autenticitu vývoj značně setřel a přetrvává především v půdorysném založení cest a ve stromových výsadbách, je téměř beze zbytku zachován. Nové pobytové plochy jsou integrovány(organicky začleněny) do stávajícího (Thomayerova) řešení, Superpozice nových ploch centrální pasáže a mimoúrovňiového křížení Thomayerovo řešení obohacuje zatímco materiálové, výškové i tvarové řešení pasáže ji jasně odlišují od starší historické vrsty. Tyto dvě historické danosti (Karel IV , Thomayer) spolu s vložením nového pobytového prostoru v podélné ose parku a celým novým řešením dávají prostoru novou užitnou i estetickou kvalitu a vytvářejí syntézu hlavních historických prvků prostoru se současnými potřebami společnosti, která se rozhodla využít historického potenciálu a začít psát další kapitolu do knihy vývoje náměstí.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
