 |
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 Soutěž |
     | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Západočeská galerie v Plzni
 Soutěžní návrh na novou galerii v Plzni v bezprostřední blízkosti historického jádra města.
Zpráva
Budova Galerie je navržena jako solitér. Gradace hmot a jejich kontrastní charakter hierarchizují vnější výraz objektu, jednoduché tvarování dává souboru neokázalou monumentalitu odpovídající kulturnímu a společenskému poslání galerie.
Vyzvednutím vstupního podlaží vzniká dojem budovy vznášející se nad terénem, což podporuje snahu o lehké, nehmotné působení objemu budovy. Výška koule mírně převyšuje okolní domy. Vnitřní prostor koule, který slouží výstavám, je vertikálně členěn třemi vloženými patry s rozsáhlým kruhovým otvorem ve středu každého patra. Celistvost prostoru koule je tak přehledná a viduitelná z exteriéru i interiéru budovy. Galerie tvoří pohledové zakončení dálkových pohledů z ulice Pražské a z bližší vzdálenosti lokální dominantu řešeného prostoru. Centrální hmotové řešení budovy víceméně odpovídá centrálnímu charakteru daného prostoru. Budova je navržena jako solitér, uprostřed náměstí trojúhelníkového centrálního tvaru. Hmotová kompozice vychází ze základních, jednoduchých, snadno čitelných a srozumitelných geometrických tvarů koule a hranolu, záměrně kontrastujících jak svou velikostí (velký x malý), tak charakterem (hranatý x kulatý-oblý). A to jak spolu navzájem, tak se svým okolím. Členění na dvě hmoty vychází z funkčního členění vnitřního prostoru: na galerijní výstavní prostory pro veřejnost, které jsou umístěny v kouli, a administrativní, vzdělávací a servisní prostory, umístěné v hranolu. Gradace hmot a jejich kontrastní charakter hierarchizují vnější výraz objektu, jednoduché tvarování dává souboru neokázalou monumentalitu odpovídající kulturnímu a společenskému poslání galerie. Stínící prvky žaluzií obvodového pláště sférického objektu zjemňují měřítko velké hmoty koule, takže objekt vizuálně odpovídá okolní zástavbě. Vyzvednutím vstupního podlaží 1,4 m nad terén vzniká na jedné straně nástupní pódium, zdůrazňující význam objektu ve struktuře města, z ostatních stran se jím vytváří dojem budovy vznášející se nad terénem, což podporuje snahu o lehké, nehmotné působení objemu budovy. Matné a průhledné skleněné desky v kombinaci s detaily z pohledového betonu a s nerezovými prvky, které jsou použité na vnějším plášti, mají dodat objektu lehký nehmotný vzhled a charakter transparentnosti a otevřenosti, symbolizující smysl a poslání veřejné kulturní instituce. Výška koule je navržena tak, aby mírně převyšovala okolní domy a stala se skutečnou lokální dominantou náměstí. Nevelké převýšení a prudce vzhůru se zužující tvar koule se takto uplatní jako subdominanta před panoramatem historického města. Nad okolní zástavbu mírně vystupující tvar koule obohatí nejen siluetu města, aniž by narušil dominantní pozici historického jádra s kostelem sv. Bartoloměje, ale stane se i symbolel Plzně – města evropské kultury 2015. Toto převýšení zároveň umožní, aby bylo toto nádherné panorama možné pozorovat z kavárny a terasy v nejvyšším patru galerie a stalo se tak v jistém smyslu nedílnou součástí muzejních sbírek. Večerní scénické osvětlení učiní z galerie působivý symbolický objekt i v nočních hodinách.
Vnitřní prostor koule, v němž jsou umístěny výstavní prostory, je vertikálně členěn třemi vloženými patry s rozsáhlým kruhovým otvorem ve středu každého patra. Kolem velkého centrálního vertikálního prostoru vnitřní dvorany tak vznikají tři široké ochozy, fyzicky i vizuálně spojující všechna podlaží. Celistvost prostoru ve tvaru koule je přehledná a vnímatelná nejen z exteriéru, ale i v interiéru budovy. Budova nechává volný pozemek, na němž se pod úrovní terénu nacházejí části zdiva významné památky gotické architektury z doby založení města. Základy kaple a zbytky zdiva budou po odkrytí v rámci rozptylných ploch a terénních úprav zpřístupněny. Odkrytí této historické stopy dodá jak prostoru původně středověkého předměstí, tak i vlastní galerii (těžiště jejíž sbírky je v moderním umění) novou dimenzi. Prostor kolem galerie se sadovými úpravami se stane součástí zelených odpočinkových ploch města. Urbanistické řešení Navržená budova Západočeské galerie je umístěna na daném pozemku mezi ulicemi Křižíkovy sady, Pražská a U Zvonu. Tvoří pohledové zakončení dálkových pohledů z ulice Pražské a z bližší vzdálenosti lokální dominantu řešeného prostoru. Ulice Pražská se v řešeném území stáčí a mírným obloukem míjí po severozápadní straně budovu galerie a následně po rozdvojení na ulici Pražskou a Dřevěnou ústí do náměstí Republiky. Centrální hmotové řešení budovy víceméně odpovídá centrálnímu charakteru daného prostoru, podpořeného novým řešením komunikací v souvislosti s navrhovanou tramvajovou točkou. Hlavní nástup do budovy je orientován do klidového prostoru Křižíkových sadů s většími odstupy od budovy a zároveň směrem k jasnému těžišti lokality i celého historického jádra města, tj. k náměstí s kostelem svatého Bartoloměje. Zastavěná plocha nepřesahuje pozemek č.kat 454 a 5296/5, tj. plochu pozemku nedávno strženého činžovního domu, a ani v podzemních podlažích nepřesahuje určený pozemek daný parcelami č. kat. 454, 5295/2, 5296/4, 5296/3, 5296/5, 5296/7 a 5296/8. Parcela č.kat. 5296/4 a severovýchodní část parcely č.kat. 5296/3, na kterých se pod úrovní terénu nacházejí zbytky zdí kaple svaté Máří Magdaleny, zůstávají nezastavěny. Výstavbou galerie bude obnovena urbanistická struktura této části města (zachovaná do nedávné doby), tak, jak byla dokončena a stabilizována na konci 19. století. Architektonické řešení Budova je navržena jako solitér, uprostřed náměstí trojúhelníkového centrálního tvaru. Hmotová kompozice vychází ze základních, jednoduchých, snadno čitelných a srozumitelných geometrických tvarů koule a hranolu, záměrně kontrastujících jak svou velikostí (velký x malý), tak charakterem (hranatý x kulatý-oblý). A to jak spolu navzájem, tak se svým okolím. Členění na dvě hmoty vychází z funkčního členění vnitřního prostoru: na galerijní výstavní prostory pro veřejnost, které jsou umístěny v kouli, a administrativní, vzdělávací a servisní prostory, umístěné v hranolu. Gradace hmot a jejich kontrastní charakter hierarchizují vnější výraz objektu, jednoduché tvarování dává souboru neokázalou monumentalitu odpovídající kulturnímu a společenskému poslání galerie. Stínící prvky žaluzií obvodového pláště sférického objektu zjemňují měřítko velké hmoty koule, takže objekt vizuálně odpovídá okolní zástavbě. Vyzvednutím vstupního podlaží 1,4 m nad terén vzniká na jedné straně nástupní pódium, zdůrazňující význam objektu ve struktuře města, z ostatních stran se jím vytváří dojem budovy vznášející se nad terénem, což podporuje snahu o lehké, nehmotné působení objemu budovy. Matné a průhledné skleněné desky v kombinaci s detaily z pohledového betonu a s nerezovými prvky, které jsou použité na vnějším plášti, mají dodat objektu lehký nehmotný vzhled a charakter transparentnosti a otevřenosti, symbolizující smysl a poslání veřejné kulturní instituce. Výška koule je navržena tak, aby mírně převyšovala okolní domy a stala se skutečnou lokální dominantou náměstí. Nevelké převýšení a prudce vzhůru se zužující tvar koule se takto uplatní jako subdominanta před panoramatem historického města. Nad okolní zástavbu mírně vystupující tvar koule obohatí nejen siluetu města, aniž by narušil dominantní pozici historického jádra s kostelem sv. Bartoloměje, ale stane se i symbolel Plzně – města evropské kultury 2015. Toto převýšení zároveň umožní, aby bylo toto nádherné panorama možné pozorovat z kavárny a terasy v nejvyšším patru galerie a stalo se tak v jistém smyslu nedílnou součástí muzejních sbírek. Večerní scénické osvětlení učiní z galerie působivý symbolický objekt i v nočních hodinách. Vnitřní prostor koule, v němž jsou umístěny výstavní prostory, je vertikálně členěn třemi vloženými patry s rozsáhlým kruhovým otvorem ve středu každého patra. Kolem velkého centrálního vertikálního prostoru vnitřní dvorany tak vznikají tři široké ochozy, fyzicky i vizuálně spojující všechna podlaží. Celistvost prostoru ve tvaru koule je přehledná a vnímatelná nejen z exteriéru, ale i v interiéru budovy. Budova nechává volný pozemek, na němž se pod úrovní terénu nacházejí části zdiva významné památky gotické architektury z doby založení města. Základy kaple a zbytky zdiva budou po odkrytí v rámci rozptylných ploch a terénních úprav zpřístupněny. Odkrytí této historické stopy dodá jak prostoru původně středověkého předměstí, tak i vlastní galerii (těžiště jejíž sbírky je v moderním umění) novou dimenzi. Prostor kolem galerie se sadovými úpravami se stane součástí zelených odpočinkových ploch města. Stávající objekty, které zůstanou v užívání ZČG, budou využity dle potřeb galerie jako rezervní plochy depozitářů (dům 16), nebo pro krátkodobé výstavy či společenské akce (Masné krámy) a jako detašovaná pracoviště zaměstnanců (kurátoři, restaurátoři) (dům 13). Provozně dispoziční řešení Dva provozně a logicky na sebe navazující soubory prostorů jsou umístěny ve dvou samostatně formovaných hmotách tvořících jeden celek. Vnitřní členění a poslání prostorů se tak promítá navenek a zprostředkovává první informaci o poslání a ustrojení budovy. Ve sférickém objektu jsou umístěny prostory přístupné veřejnosti. Volně přístupné plochy - muzejní kavárna se snack barem a dětským koutkem, knihovna, muzejní obchod s uměleckými publikacemi a suvenýry - jsou umístěny v přízemí (úroveň +1,400). Propojuje je rozsáhlá vstupní hala, ve které kromě nezbytností galerijního provozu (pokladna, informační pult, šatna, WC pro návštěvníky je též stupňovité auditorium s 207 místy k sezení pro pořádání přednášek, konferencí a jiných akcí. Plocha haly může sloužit i pro rozšíření kavárny, nebo pro příležitostné malé výstavy, propagační výstavy apod. Trasa od vstupu do budovy vede dále ke čtvrtkruhovému schodišti a do prvního patra. V prvním patře (úroveň +6,400) je na celém ochozu plocha pro dočasné výstavy. U vyústění schodiště z přízemí a výstupu z výtahu, který propojuje všechna výstavní patra, je kontrola usměrňující návštěvníky do prostor stálé nebo dočasné expozice. Další čtvrtkruhová schodiště pokračují do druhého patra (úroveň +9,400) a třetího patra (úroveň +14,400), kde je umístěna první a druhá část stálé expozice. Světlá výška všech výstavních prostor je 4,5 m. Na severních stranách výstavních ploch jsou vytvořeny relaxační zóny s výhledem na město a do Křižíkových a Šafaříkových sadů. Ve čtvrtém patře (úroveň +17,700) je nad částí třetího patra umístěna muzejní kavárna s výhledem jak na historické jádro města s kostelem sv. Bartoloměje v popředí, tak s pohledy do celé expozice galerie. Také z přilehlé terasy, která bude využívána jako rozšíření kavárny v letních měsících, jsou krásné pohledy na město. Všechna patra jsou kromě schodiště propojena také skleněným panoramatickým výtahem zajišťujícím bezbariérové propojení všech úrovní galerie. Řešení flexibility instalace Základní výstavní (instalační) vybavení pro výstavní plochy je řešeno jako součást stavby, a to dvěma instalačními zařízeními – panelovým a lankovým systémem. Podhledy ploch stálé expozice i krátkodobých výstav jsou opatřeny pravoúhlým rastrem vodících kolejniček pro zavěšení posuvných panelů. Tímto způsobem je možné členit prostory jednotlivých ochozů libovolným způsobem a velmi snadno a rychle je přestavovat. Panely zároveň slouží jako instalační plocha pro obrazy, kresby, grafiku či jiné plošné materiály vystavované zavěšením. Tyto panely jsou fixovány rozepřením mezi podlahu a strop zařízením, které je součástí posuvných panelů. Pro uskladnění panelů v případě, že prostor ochozu nebude členěn, slouží sklady na každém patře, které jsou vybaveny stejným kolejničkovým systémem a jsou propojeny s prostorem expozice. Zde mohou být podle potřeby uskladněny i další prvky vybavení. Lankový systém využívá pororoštové podhledy a rastr zapuštěných závitových fixačních bodů v podlaze - umístění a vypnutí lanka je možné prakticky v kterémkoliv bodě ochozů. Pomocí malých jednoduchých kovových úchytek je možno mezi dvě lanka osadit pevný panel nebo dvojici skel pro instalaci plošných materiálů, nebo řadu (popř. oblouk, křivku) lanek lze doplnit lehkými panely nebo skly a vytvořit tak transparentní členění prostoru a jiný typ instalace, anebo je možné prostor pro takto vystavované exponáty uzavřít. Skla je možné umístit mezi čtyřmi lanky také vodorovně nebo v libovolném sklonu. Pro instalaci vzácných exponátů nebo v případě požadavku na zvýšenou prachutěsnost jsou součástí vybavení skleněné vitriny . Plastiky budou vystavovány buď na podlaze, nebo na klasických soklech. Prostor podhledu je využit pro rozvod a instalaci přemístitelného umělého osvětlení exponátů, čidel kontroly prostředí a zabezpečení objektu. Osvětlení expozic předpokládá kombinaci přirozeného a umělého osvětlení. Prosklený plášť umožňuje maximální příjem denního světla. Světelné podmínky výstavních prostor plynule regulují, případně i zatemní, stínící zařízení. Konstrukční řešení Podzemní podlaží a administrativní objekt jsou uvažovány jako monolitický železobetonový skelet se ztužujícími železobetonovými stěnami. Objekt bude založen dle geologických poměrů v místě. Obvodový plášť je částečně vyzdívaný z tepelně izolačních materiálů, které jsou doplněny tenkou účinnou tepelnou izolací . Vnější plochy tvoří strukturální zasklení v kombinaci čirých a matných skel. Sférický objekt má po obvodu jakožto nosnou konstrukci radiálně uspořádané obloukové ocelové nosníky, uvnitř půdorysu doplněné ještě čtyřmi železobetonovými sloupy podpírajícími stropy v blízkosti velkých kruhových výřezů (které tvoří propojení všech pater koule). Stropy jsou monolitické, železobetonové, lité do bednění z trapezových plechů. Obvodový plášť je tvořen z trojskel se zvýšenými tepelně izolačními vlastnostmi. Před tímto pláštěm je představen ještě další skleněný plášť. V odvětrávané mezeře mezi oběma plášti, která zlepšuje tepelně izolační vlastnosti objektu a pomáhá eliminovat jeho přehřívání, je instalováno stínící a zatemňovací zařízení a scénické noční osvětlení galerie. Před vnějším pláštěm, v rozsahu od horní části stěn přízemí až po spodek podlahy kavárny s terasou, jsou instalovány vodorovné skleněné žaluzie, které zabraňují přímému dopadu slunečních paprsků na povrch koule a jejímu přehřívání, nebrání však volnému výhledu ven. Vrchlík koule, kryjící část výstavních ploch a café s terasou, je překryt průsvitnými posuvnými panely z plastických hmot (acrylát, sklolaminát). Posuvné panely lze zasouvat jeden pod druhý, takže ve složeném stavu kryjí pouze jednu čtvrtinu vrchlíku, v rozloženém pak zakrývají vrchlík celý.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
